Loading

5. STOLOVÁNÍ

5.1. Jídelní stůl
Jídlo a stolování bylo odjakživa znakem společenského postavení
. Na společné hostiny si potrpěli již staří Řekové. Jedlo se rukama na lehátkách, krájelo se noži, vidlička se používala jen na vytahování vařeného masa, párátka byla z husích brků, jídlo se odkládalo na malé stolky. Naši předkové jedli pod širým nebem u ohniště, později v síni kolem stolu. Sůl byla považována za vzácnost, nápoje se pily ze společného džbánu. Pokrývání stolu ubrusem je u nás známo již v 11. století, stolovníci si do okrajů ubrusu otírali ruce. Rozříznutí ubrusu hostem v Západní Evropě znamenalo vypovězení nepřátelství hostiteli. Kultura stolování se rozvíjela, stůl po staletí vytvářel centrum společné části bytu. Ve středověku byl často rozebíratelný, v renesanci byl oblíbený stůl s bočnicemi, pracovní a společenské stoly vznikly později. Zatímco ve Francii je ještě dnes kladen velký důraz na rodinné obědy či večeře, podle průzkumů v ČR již jen cca 80% domácností společně stoluje jedenkrát denně.

Stolování je společenská rodinná činnost. Kuchyňský stůl byl odjakživa přirozeným centrem veškerého dění domácnosti. Sloužil nejen k přípravě a konzumaci pokrmů, ale také jako místo, kde se děti za přítomnosti rodičů připravovaly do školy, konaly se tu drobné hospodářské práce nebo se jen tak klábosilo. V dobách, kdy neexistovala televize, měli lidé daleko více času na mnohdy užitečnější činnosti. Společenský život rodiny se odehrával v kuchyni i z jiného praktického důvodu - v ostatních místnostech bytu se většinou netopilo.

Kultura stolování dotváří náš životní styl a kulturu životního prostředí. Stůl by měl být místem rodinné pohody. Návyky při stolování jsou důležitou součástí výchovy dětí. Kultura stolování nezahrnuje jen správně energeticky vyváženou a chutnou stravu, ale i estetické stolní nádobí a textilie a především nábytek: jídelní stůl a židle. Jídelní zóna je součástí interiéru (ať už je v kuchyni, samostatné jídelně či obývacím pokoji) a k dobré úrovni stolování patří i prostorový komfort okolí stolu. U stolu se často konají i jiné činnosti, např. hry nebo učení dětí, kropení prádla, drobné opravy atd.. Jídelní stůl je vlastně rodinným stolem v nejširším slova smyslu.

Správná poloha těla při stolování je velmi důležitá z hlediska zdraví. Pro správný průchod stravy z úst do žaludku je střeb při jídle sedět ve vztyčené střední poloze u jídelního stolu na jídelní židli. Sezení na nízkém sedadle u konferenčního stolu není doporučováno. Dochází přitom ke stlačování žaludku (zhoršení podmínek pro zpracování potravy) a v předklonu dochází ke zvýšení zátěže na páteřní meziobratlové ploténky.

Jídelní stůl musí být ve vhodném vztahu s židlí. Mezi spodní hranou stolu a židlí musí být prostor pro stehna, také nohy stolu a jeho ostatní části nesmějí bránit zasunutí židle.

Rozměry stolu vycházejí z průměrné velikosti lidského těla a prostoru potřebného k manipulaci s pokrmy na stolní desce. S počtem osob se adekvátně zvětšují. Bezpečnost při stolování roste úměrně s velikostí stolní plochy. Při výběru vhodného stolu musíme vzít v úvahu prostor, kam stůl hodláme umístit. Stoly s kulatou deskou mají větší prostorové nároky, než stoly s deskou čtvercovou či obdélníkovou. Skleněné desky jsou efektní, ale málo bezpečné. Také bychom se měli vyvarovat všech ostrých hran a rohů. Důležitá je správná výška stolu.

Kromě běžných obdélníkových stolů jsou oblíbené stoly kulaté, kdy je umístění všech strávníků rovnocenné, případně stoly oválné. Mají však větší nároky na okolní prostor. U obdélníkových či oválných stolů se považuje čelní umístění za společensky významné, židle v tomto místě někdy mívají i područky. Další významná místa jsou u zdi s výhledem do místnosti.

Pro vytvoření dočasného většího počtu stravovacích míst se používají nejrůznější způsoby rozkládání stolové desky. Lze je doplnit sklápěcími nebo stohovatelnými židlemi.

Jídelní kout se snažíme umístit v interiéru mimo komunikační tahy. Nesmíme také zapomenout na prostorové nároky osob při usedání a vstávání, aby posezení u stolu přineslo skutečně očekávanou pohodu.

Důležité je vhodné osvětlení, mělo by být lokální a v takové výšce, aby osvětlilo plochu stolu, neoslňovalo a vytvářelo intimní atmosféru. (cca ve výšce 60 cm nad stolní deskou).

Výběr stolu a tvarově korespondujících židlí je jedním z prvních signálů o kultuře bydlících.

Požadavky na jídelní stůl a prostor kolem něho: (ČSN 910820)
Plocha pro pohodlné stolování jedné osoby: 60 cm šířka, 30 cm hloubka
Šířka stolu min. 75 – 80 cm
Obdélníkový stůl pro 4 osoby min. 120 x 80 cm
Kulatý stůl pro 4 osoby průměr min. 110 cm
Výška stolu min. 72 –74 cm
Nejnižší výška lubu 62 cm
Výška židle ke stolu: 42 – 45 cm
Mezi židlí a lubem min. 17 cm
Výška mezi plátem a židlí 24 – 32 cm
Vzdálenost stolních nohou při sezení 2 osob: 98 cm
Vzdálenost stolních nohou při sezení 1 osoby: 65 cm
Průchod mezi stolem a zdí 95 cm
Místo pro odsunutí židle 70 cm

Bezpečnost a hygiena
Povrchová úprava stolové desky má odpovídat požadavkům ČSN 910102
, z bezpečnostního a estetického hlediska působí příznivě zaoblená hrana plátu stolu (styk s loketní kostí) a zaoblená spodní hrana lubu (styk se stehnem). Stoly se skleněnou deskou či ostrými hranami jsou nebezpečné zejména v domácnostech s malými dětmi. Velmi důležitá je prostorová tuhost stolu. Ke stolování dětí u stolu dospělých je třeba použít bezpečné speciální dětské židle se zvýšeným sedákem.

1 komentář: